Lodní doprava na Hracholuské přehradě

Komunální podnik města Nýřany začal krátce po dokončení přehrady budovat přibližně v místech bývalého stavebního dvora autokempink. Pro  lodní linku, která by v letní sezóně spojovala významná rekreační místa na jezeře, podnik zakoupil v roce 1966 maďarskou loď typu Balaton, jenž se v té době dovážela pro lodní dopravu na nově vznikajících přehradních jezerech. Dodnes se s nimi můžeme setkat v modernizované podobě například na Máchově jezeře, Lipnu, Slapech či Orlíku.Zajímavá historka se váže k dopravě nově zakoupené lodi na přehradu. Loď naložená na trajleru se totiž nevešla do železničního podjezdu u Plešnic a tak byla neplánovaně spuštěna na pláži Na radosti.


Unikátní záběr jednoho z původních motorových člunů u hráze na Hracholuské přehradě, pořízený někdy kolem roku 1965.
(Sbírka M. Klas)

Úplně prvním rokem plavby na Hracholuskách byl letopočet 1964. Na nové přehradní jezero byla předisponována stará výletní loď Plzeň, která až do té doby vozila výletníky na Boleveckém rybníce. Loď s poznávacím znakem PN 20 uvezla 40 pasažérů, měla motor Škoda 30 a vyrobili jí (zřejmě po válce) loděnice v Holešovicích. Kromě ní se na Hracholusky dostaly dvě menší lodě Kondor a Hvězda, vyrobené v bývalé Německé demokratické republice. Obě uvezli po 15 pasažérech. Hvězda s motorem Wartburg byla zcela nová, Kondor s motorem BMW byl převzatý ze Sečské přehrady. První plavební sezónu všechny tři lodě přepravily 2874 osob. Prvním kapitánem na Hracholuskách byl Jaroslav Křivohlavý.

O rok později již lodě přepravily na 1100 osob, ovšem ve stavu byly již pouze dvě plavidla (zřejmě oba čluny). Plavební sezóna byla zahájena až v polovině července a trvala do konce září. V letech 1964-65 nebyla lodní doprava patrně nabízena jako linková, šlo zřejmě pouze o zájezdy a okružní vyhlídkové jízdy, s ohledem na technické možnosti používaných plavidel.

Rok 1966 přinesl dodávku tolik očekávaného hydrobusu a patrně až tehdy začíná pravidelná linková doprava Hracholusky – Radost - Butov. Plavební sezóna byla od počátku května do konce září. Počet přepravených osob stoupnul na 13 000. První veřejnou plavbu se křtem lodi prodělal hydrobus Plzeň dne 24. června.

V roce 1967 jízdní řád nabízel o víkendech 4 páry spojů s jízdní dobou 60 minut na lince Hracholusky – Radost – Butov, spoje byly provázány s nově zavedenými rekreačními bus linkami od Plzně a Nýřan. Plánovalo se rovněž vybudování přístaviště Čerňovice (zřejmě dnes Nový most). V pracovní dni nebyla lodní linka obsluhována. Pro linkovou dopravu byly využíván hydrobus Plzeň a motorový člun Hvězda byl patrně určen pro zájezdy. Kam se poděl druhý motorový člun a stará loď Plzeň není zatím zřejmé.


Příď lodi Plzeň.
(Foto M. Klas)

Loď jenž nese název Plzeň, byla vyrobena Maďarskou továrnou na lodě a jeřáby Vácz v roce 1966. Pro zajímavost uvádíme též originální název podniku, jak je uveden na výrobním štítku lodi: MAGYAR HAJÓ ÉS DARUGY ÁR VÁCI GYÁREGYSÉGE, VÁC. Délka lodi vyrobené ze slitiny hliníku a manganu je 26,4 metru, šířka 5,3 metry. Jedná se o tovární typ 3011, výrobní číslo 19. Maximální obsaditelnost lodi je 150 sedících cestujících, kteří mají k dispozici bufetový koutek a toalety. Každý ze dvou symetricky uložených lodních šroubů je poháněn řadovým, vznětovým motorem Csepel D 613 o výkonu 67,5 kW. Počet válců o průměru 110 mm je šest. V případě poruchy jednoho z agregátů, je schopna loď nadále plout a asymetrický tah vyrovnávat kormidlem.
Původně mělo dojít k dodání lodi již v roce 1 965 a rok později k ní měla přijít ještě druhá. Z tohoto záměru nakonec sešlo, loď s výrobním číslem 18 nakonec skončila na Máchově jezeře,

Podle posádky jde o zdařilou konstrukci lodi s výbornými plavebními vlastnostmi. Celá loď včetně interiéru je velmi dobře zachovaná a v českých poměrech je unikátním svědectvím o technické úrovni lodního stavitelství a designérství ze šedesátých let. Rovněž původní maďarské motory Csepel již na žádné sesterské lodi nenajdeme, byly většinou nahrazeny motory Zetor či Škoda. V měsících mimo plavební sezónu je loď vytažena na břeh v přístavišti u hráze.


Záď lodi Plzeň.
(Foto M. Klas)

Počátkem devadesátých let došlo k převodu autokempinku včetně lodní dopravy pod společnost Transkemp, pod kterou lodní doprava patří dodnes. V dohledné době se však s výraznějšími investicemi do modernizace lodi nepočítá.


Pěkně sedačky jsou ozdobou zachovalého interiéru lodi.
(Foto M. Klas)