Historie

Obec i samotná přehrada Hracholusky se nachází na řee Mži asi 12 km severovýchodně od Stříbra a cca 15 km západně od Plzně ve Stříbrské pahorkatině.

Hracholuská údolní nádrž na Mži byla dokončena roku 1964 a jejím úkolem bylo zásobovat komplex závodů plzeňské Škody a zároveň byla využita k rekreačním účelům a vodním sportům. Sypaná hráz nádrže, 28m vysoká, 9m široká v koruně, 270 m dlouhá vytváří vzdutí 22 km, až k městu Stříbro. Plocha nádrže je 407 ha. Největší hloubka je u hráze - 31 m a pozvolna se zmenšuje směrem k přítoku.



Stavbou nádrže bylo dotčeno 18 katastrálních území. Bylo zatopeno 78 stavebních objektů a 223 chat. Dále bylo zatopeno 18 malých vodních děl - mlýnů a elektráren.

Řeka Mže pramení na česko - německém pomezí v Českém lese. Od pramene pak teče východním směrem, kde je na ní u Tachova vybudována vodárenská přehrada Lučina. Řeka pak proteče Tachovem a u Pavlovic se zařezává do skal, kde si postupem věků vyhloubila obtížně přístupné romantické údolí, kterým dnes vede železniční trať mezi Plzní a Chebem.



Za Svojšínem se řeka dostává ze skal do mírnějšího údolí, ale za Stříbrem se opět zanořuje do dalšího klikatého a úzkého údolí. Opustí jej až před Městem Touškov, kousek před Plzní, kde se po soutoku s řekou Radbuzou její jméno mění na Berounku. Romantické údolí pod Stříbrem s klapajícími mlýny, tichými zákoutími a rozeklanými skalami nenarušila ani stavba odvážného mostu lokálky do Bezdružic a ani výstavba pásu opevnění, jenž nás mělo chránit před fašistickým Německem. Údolí dál bylo cílem výletů, skautských táborů a vodáckých výprav. Pak však v padesátých letech minulého století nastala doba nadšeného budování přehradních nádrží, jejichž existence ne vždy byla smysluplnou náhražkou ztracených kulturních a přírodních hodnot. Nespekulujme nakolik byla stavba Hracholuské přehrady nutností a nakolik módním výstřelkem doby, rozhodující pro naše vyprávění je fakt že v letech 1959 - 1964 bylo vodní dílo Hracholusky vybudováno a podstatná část údolí včetně lidských obydlí navždy zmizela pod vodním příkrovem.



Svého času však stavba přehrady vstoupila smutným způsobem do povědomí veřejnosti. Případ brutální vraždy hlídače staveniště nové hráze patří v dějinách československé kriminalistiky mezi ty nezapomenutelné, už jenom pro jeho dramatické rozuzlení spojené s divokou honičkou a přestřelkou v ulicích Plzně.

Krátce po dokončení a napuštění nového přehradního díla začaly na jeho březích vyrůstat první rekreační chaty Plzeňanů. Dnes jich napočítáte na 2 500 (některé prameny uvádějí číslo až 5 000) a zlé jazyky tvrdí, že mnoho z nich vzniklo díky intenzivnímu zaměstnaneckému rozkrádání stavebního materiálu během socialistického hospodaření v koncernu Škoda. Takové množství chat, občas dokonce bez řádného stavebního povolení, odkanalizování a dopravního připojení je ekologickou a estetickou zátěží oblasti, stejně jako rekreační ruch na jezeru.